Čeho se bojím?

6. srpna 2014 v 13:27 | Mengej
Hlavou mi víří tisíce myšlenek, srdce mírně zrychluje svoji práci a v žaludku se mi usazuje něco těžkého a napříjemného. Tělem prochází vlny nepříjemného třesu. Snažím se zhluboka dýchat, chci přijít na to, čeo se bojím. Zavírám oči. sedím ve škole a za chvíli začne hodina. Čeho se to sakra bojím? Nebo ty pocity nejsou strach a úzkost? Co teda?

Bojím se světa a života.
Nejsem si tím úplně jistá, ale čeho jiného? Když jsem byla mladší tyhle pocity jsem mívala, když jsem byla na pryč a hlavou se mi rozléhala jediná myšlenka: "Tady nejsem doma." Stalo se mi to na táboře, u babičky na Moravě... jednou dokonce v kuchyni babičky, která bydlí pod námi. Říkala jsem si: "Sakra, když nejsem doma tady, kde jinde?"

Úzkost mě přepadá relativně často (častěji, než by se mi líbilo), nijak silná, chvilková. Namáhám hlavu, ale žádného strašáka nevidím. V tu chvíli bych se nejradši sevřela do ulity. A nebo někoho objala a plakala. Ale už to vidím. Jdu k mamce/kamarádce a obejmu ji. Začnou mi téct slzy.
"Co je ti?" ptají se starostlivě. "Bojím se."
"Čeho?"
Čeho vlastně?
"Bojím se žít," šeptám. Ale nerozumí mi.

Máma mi nerozumí, protože neslyší. Může to být ta nejlepší máma na světě, ale stejně mi nikdy nebude úplně rozumět. Říkám si, proč zrovna moji rodiče neslyší? Při psaní posledních dvou vět jsem se rozbrečela a to jsem ani nevěděla, že mi je to pořád tak líto. Zaskočilo mě to, takže radši končím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *Pavli* *Pavli* | Web | 6. srpna 2014 v 13:35 | Reagovat

pekný blog :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama